Vzácné druhy rostlin

Předmět ochrany

Teplejší klima a devonské vápence na jižní straně Velkého Kosíře mají znatelný vliv na pestrost květeny. Jsou zde hraniční výskyty několika rostlinných druhů šířících se z teplých oblastí jižní Moravy a rostoucích výhradně na vápnitých půdách. Opuštěné lomy po těžbě vápence skýtají pro rostlinstvo nové biotopy. Na lokalitě se vyskytují četné teplomilné druhy rostlin a živočichů. Mezi zvláště chráněné druhy z hlediska zákona (podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.), patří např.

kriticky ohrožená lněnka Dollinerova (Thesium dollineri)
silně ohrožený vstavač vojenský (Orchis militaris)
ohrožená hvězdnice chlumní (Aster amellus)

Další druhy jsou uvedeny v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR:

vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum)
pipla osmahlá (Nonea pulla)
hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)
černohlávek
rozrazil rozprostřený
bradáček vejčitý

Vousatka prstnatá

vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) patří mezi trávy, kolénka na stéblech jsou červená. Patří mezi vzácnější druhy suchých trávníků. Tato elegantní teplomilná tráva dorůstá do výšky až 80 cm a na rozdíl od ostatních trav má plná stébla. Charakteristické prstnatě větvené květenství je složené až z deseti jednoduchých, čárkovitě protáhlých lichoklasů, které utváří její charakteristický vzhled. Roste na výslunných stráních, např. na Velkém Kosíři.

Koniklec velkokvětý

koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je rozšířen především na střední a jižní Moravě. Vykvétá brzy zjara skoro ve všech chráněných územích v okolí Prostějova. V České republice se vyskytuje celkem pět druhů konikleců a všechny jsou chráněné zákonem.

Tato velmi atraktivní rostlina se objevuje brzy zjara skoro na všech chráněných územích okolo Prostějova. Roste na suchých stanovištích v teplejších oblastech. Jeho lodyha při květu je nízká, se stříbřitými chlupy. Okvětní lístky jsou nejprve tmavě fialové, později světlejší, zvenku ochlupené. Přízemní listy se úplně vyvíjejí až po odkvětu. Největší středomoravská populace je v PP Vápenice. Škodí mu zarůstání křovinami či agresivními druhy trav, ale i vyrývání rostlin zahrádkáři.

Typická suchomilná rostlina s dlouhými kořeny (více než metr do hloubky), jeho květní poupata přezimují pod ochranou odumřelých loňských listů, hustě chlupaté květy se rozvíjejí brzy na jaře, za chladného počasí, chlupy je chrání před chladem. Květy se přes noc uzavírají, květní stopky se po odkvětu prodlužují.

Přírodní památka Vápenice hostí jednu z největších populací koniklece velkokvětého v ČR. Pravidelně zde kvete kolem 18 tisíc rostlin. Předpokládá se, že tento druh patří mezi pyrofytní rostliny. To znamená rostliny, kterým prospívá občasné vyhoření biotopu.

Kosatec různobarvý

kosatec různobarvý (Iris variegata) je velmi dekorativní rostlinný druh. Roste na výslunných stepních keřovitých stráních s vápnitým podkladem. Historická lokalita výskytu se nachází na Kosířských vinohradech u Stařechovic, kde se zachoval do dnešní doby. Druh je ohrožen především sukcesí (zarůstání lokalit dřevinami) a také člověkem, především zahrádkáři.

Křivatec rolní

křivatec rolní (Gagea villosa) je liliovitá rostlina s cibulkou. Vykvétá v první polovině jara na okrajích polí, na mezích a stráňkách s vyšším obsahem živin. Lodyha po odkvětu uvadne a padá k zemi. Semena vypadávající ze zralých tobolek mají výživný přívěsek a jsou rozšiřována mravenci. Hojnější výskyt křivatce nalezneme okolo Plumlova, Žárovic a na Kosíři.

Lýkovec vonný

lýkovec vonný (Daphne cneorum) roste jako vždyzelený nízký keřík, který na jaře bohatě rozkvétá silně voňavými červenorůžovými květy. Plodem je peckovice. V současné době je v ČR znám z asi dvaceti lokalit, z toho na Prostějovsku roste na pěti místech. Slatinice, Velký Kosíř, u Mostkovic, u Kobylniček a několik mikrolokalit s jednou velkou populací ve vojenském výcvikovém prostoru Březina. Všechny tyto lokality jsou ochranářsky sledovány. Je ohrožen negativní hospodářskou činností v lesích (holosečnou těžbou, zalesňováním volných ploch), ale i amatérským sběrem do skalek - rostlina však přesazení nesnáší a hyne.

Oman vrbolistý

oman vrbolistý (Inula salicina) roste ve světlých listnatých lesích, křovinách, na výslunných stráních a slatinných loukách. Kvete od června do srpna. Je to vytrvalá, 20 - 80 cm vysoká bylina, na lodyze má jeden až více úborů žluté barvy s nápadnými okrajovými jazykovitými květy.

V Červeném seznamu spadá do kategorie C4a (druhy vyžadujícími pozornost).

Rozrazil rakouský

rozrazil rakouský (Veronica austriaca) roste jako vytrvalá rostlina na skalních stepích, suchých travnatých stráních a lemech doubrav, na půdách bohatých vápníkem. Lze ho nalézt v PP Vápenice a na Hněvotínských kopcích.

Růže bedrníkolistá

u nás roste růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) na suchých prosluněných svazích pahorkatin, přičemž svůj nejsevernější moravský výskyt má právě na Velkém Kosíři. Patří mezi silně ohrožené druhy a od ostatních růží ji můžeme snadno rozpoznat podle bělavých květů nebo téměř černých šípků. Hustě ostnité prutnaté keříky nejsou obvykle vyšší než 1 m a jak napovídá název, drobné lístky připomínají bylinku bedrník. V současnosti silně ustupuje, častější je jen na jižní Moravě. Na Prostějovsku se vzácně vyskytuje na Kosířských vinohradech u Stařechovic.

Třešeň křovitá

u nás silně ohrožený druh Prunus fruticosa. Tento 30-100 cm vysoký keřík roste na slunných kamenitých stráňkách střední Evropy, severní části Balkánu a v Asii. Příjemně nakyslé plody dozrávají v červenci až srpnu. Její plody připomínají višně. Vyskytuje v oblasti Kosíře a na Předině u Dobrochova. Severní hranice areálu výskytu druhu.

Vrabečnice roční

vrabečnice roční (Thymelaea passerina) patří mezi jednoleté rostliny. Roste v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Patří mezi vzácné plevele, archeofyty. Je to druh vázaný na obnažené vápenité půdy a na okraje polí. Byla zaznamenána na okraji PP Vápenice a Hněvotínských lomů.

Hvězdnice chlumní

hvězdnice chlumní (Aster amellus) rozkvétá na konci léta na suchých křovinatých stráních. Přestože se jedná o vzácnější druh naší flóry, v okolí Velkého Kosíře je relativně běžná. Roste na výslunných stanovištích krátkostebelnatých trávníků a v rozvolněných křovinách. Její listy směřují většinou vzhůru – nejsou tak silně vystaveny slunečnímu záření , vypařování je nižší. Tské chlupatost slouží jako obrana proti vypařování. Teplomilný druh, ukazatel vápníku v půdách. Blízké okolí Olomouce je na severní hranici výskytu druhu.

Lněnka Dollinerova

kriticky ohrožený druh lněnka Dollinerova (Thesium dollineri) Roste na travnatých sušších stráních, i na lidskou činností narušených stanovištích s rozrytou půdou. Většinou roste na vápnitých půdách. Je poloparazit, tzn. částečně čerpá živiny z kořenů okolních rostlin. Lněnky jsou naši jediní zástupci exotické čeledi santalovitých.

Mochna jahodovitá

mochna jahodovitá (Potentilla sterilis) Je druhem vlhčích půd s vyšším obsahem dusíku. Vyrůstá na pastvinách, v křovinách, na lesních okrajích a v prosvětlených hájích. Na snímku je vidět nápadná podobnost této mochny s jahodníkem. V České republice je známa ze tří míst. U Slatinic v údolí Deštného potoka je zanamenáno několik mikropopulací.

Mikropopulace mochny jahodovité jsou roztroušeny ve dvou údolích severně od Slatinek. Ochrana výskytu tohoto kriticky ohroženého druhu vyznívá problematicky. Na snímku vidíme biotop s vysazenými borovicemi a náletem dřevin. Zde se nachází nejbohatší populace, která bez odpovídajícího ochranářského zásahu zanikne.

Čistec roční

čistec roční (Stachys annua) je jednoletá rostlina rostoucí v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Je to polonitrofilní druh vázaný na obnažené vápenité půdy a na okraje polí. Byl zaznamenán na Kosířských vinohradech, v PP Vápenice, v Hněvotínských lomech a v okolí Plumlova.

Dejvorec velkoplodý pravý

dejvorec velkoplodý pravý (Caucalis platycarpos subsp. platycarpos) je vzácný plevel, archeofyt. Jednoletá rostlina okrajů polí, úhorů a narušovaných ploch. Pravidelně se objevuje na okrajích PP Vápenice a NPP Křéby.

Hlaváček letní

hlaváček letní (Adonis aestivalis) roste jako teplomilný plevel převážně na okrajích polí. Je to jednoletá bylina, která upřednostňuje půdy s obsahem vápníku. Důsledkem používáním herbicidů a rozoráním mezí vyhynul na mnoha místech. Poslední dobou ho však na okrajích našich polí přibývá.

Podle řecké mytologie vznikl hlaváček letní z krve krásného jinocha Adonise. Afrodita proměnila svého miláčka v tuto rostlinu, když byl na lovu zabit divokým kancem.

Květy se otevírají za slunečního svitu.

Jestřábník velkoúborný

jestřábník velkoúborný (Hieracium macranthum) je jedním ze vzácných druhů jestřábníků, o kterém se myslelo, že je na pokraji vyhynutí. V posledních letech byl však opět na mnoha místech ověřen, např. v PP Vápenice. Jeho biotopem jsou travnaté stráně a světlé doubravy. Jeho listy jsou na rubu chlupaté, zasucha se stáčejí a tím zmenšují plochu – brání se tak výparu.

Vstavač vojenský

vstavač vojenský (Orchis militaris) je znám jako zdaleka nápadná orchidej má lodyhu hustě olistěnou v dolní polovině, v horní je bezlistá. Horní listy jsou světle zelené a objímají lodyhu. Přilba květu je světle růžová, světlejší než pysk. Nápadná na květu je přilba vzniklá z pěti okvětních lístků. Preferuje bazické, živinami bohaté a humózní půdy. Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních a na loukách. Na střední Moravě se vyskytuje sporadicky, v některých případech i jednotlivě. Právě takovým místem je PP Vápenice. Je ohrožen nejen zarůstáním lokalit dřevinami, ale především lidským vandalstvím.

Černýš rolní

černýš rolní (Melampyrum arvense) je jednoletý druh mezí, okrajů cest, rozvolněných křovin, zřídka i plevel na polích. Vyskytuje se v teplých oblastech, preferuje vápnité půdy. V okolí Olomouce a Prostějova se vyskytuje roztroušeně.

Drchnička modrá

drchnička modrá (Anagallis foemina) představuje plevelný druh polí a úhorů, výskytem vzácnější než podobná drchnička rolní.

Hlaváč šedavý

hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) je vytrvalý druh teplejších oblastí. Biotopem jsou xerotermní trávníky, keřnaté stráně a lemy u Plumlova a na Kosíři.

Hrachor širolistý

hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) působí jako velmi dekorativní druh teplých stanovišť lesních lemů, rozvolněných křovin, okrajů cest a mezí. Rostlina vápnitých půd. Mezi Prostějoven a Olomoucí probíhá severní hranice areálu rozšíření druhu. Na Moravě původní druh, všechny výskyty v Čechách jsou druhotné.

Kozinec dánský

kozinec dánský (Astragalus danicus) obývá především výslunná stanoviště stepních trávníků, ukazatel vápníku v půdách. PP Vápenice je severní hranicí výskytu tohoto rostlinného druhu.

Modřenec chocholatý

modřenec chocholatý (Muscari comosum) je druh výslunných travnatých strání a mezí. Vyskytuje se např. hojně v PP Za Hrnčířkou, v teplejší části střední Moravy je roztroušený.

Rozrazil rozprostřený

rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) je rostlina s poléhavými lodyhami. Jeho jasně modré květy jsou seskupeny do hroznu. Roste na výslunných stráních a pastvinách.

Růže galská

(Rosa gallica) je teplomilný druh především střední a jižní části Evropy, kopírující svým výskytem někdejší keltské osídlení. U nás roste roztroušeně v nížeji položených a teplejších oblastech. Keříky nebývají obvykle vyšší než 50 cm a často jsou zcela schovány v trávě. Kvete od poloviny června a tmavě růžové květy intenzivně voní. Jde o starou kulturní rostlinu používanou ke šlechtění nových zahradních odrůd. Roste roztroušeně v teplejších částech Prostějovska.

Sasanka lesní

sasanka lesní (Anemone sylvestris) se vyskytuje jako teplomilná rostlina lesních lemů a výslunných travnatých ploch. Ukazatel vápníku v půdách. Vzácnější druh, znám z PP Vápenice, PR Malý Kosíř a třech mikrolokalit na Kladecku.

Bělost květů není tvořena barvou, ale tím, že vzduchem vyplněné mezibuněčné prostory odrážejí světelné paprsky. Pokud květy silně smáčkneme, vytlačíme vzduch a tkáň má pak skelný vzhled.

Záraza zardělá

Záraza zardělá (Orobanche kochii). Všechny druhy záraz jsou parazité, každý druh se přichycuje kořeny na určitou skupinu hostitelských rostlin. Z nich rostlina získává pomocí mohutných přísavných kořenů vodu a živiny. Záraza zardělá parazituje na chrpě čekánku. Jejím stanovištěm jsou teplomilné trávníky, křovinaté nebo skalnaté stráně, zpravidla na vápencích. Kvete od konce června do srpna.

Bělozářka větevnatá

bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) roste ve světlých lesích i na slunných stráních, v lemech lesů i na suchých loukách v teplejších oblastech, častější je na vápenci. Má úzké dlouhé trávovité listy. Květy lákají různý hmyz, který může snadno získat nektar ze špiček semeníků. Plodem je kulovitá tobolka.

Bradáček vejčitý

bradáček vejčitý (Listera ovata) je hojnější orchidej, která dává přednost polostínu. Stonek má těsně nad zemí 2 široce vejčité listy. Má nenápadné zelené květy, v nichž se vylučuje nektar na spodním pysku, tím láká opylovače. Aby se k němu nedostali mravenci, opatřila rostlina stonek těsně pod květenstvím hustými chloupky. Dospělý jedinec ke své výživě nepotřebuje přítomnost houbových vláken.

Čilimník řezenský

čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis je nízký teplomilný keř s poléhavými větvemi a plazivým kmínkem. Letorosty má hedvábně chlupaté, loňské větve jsou zdřevnatělé a lysé. Plodem je hustě chlupatý lusk s hnědými lesklými semeny. Roste na výslunných stráních a mezích. Kvete časně, někdy již koncem dubna. Jde o vzácnější druh naší květeny z čeledi bobovitých.

Kakost krvavý

kakost krvavý (Geranium sanguineum) je vytrvalá rostlina s plazivým oddenkem a květem karmínové barvy. Své jméno získal buď podle barvy květů, podzimnímu zabarvení rostliny anebo podle krvavé barvě naříznutého oddenku. Dříve se s jeho pomocí zastavovalo krvácení. Jeho plod má typický zobanitý tvar.

Lilie zlatohlavá

lilie zlatohlavá (Lilium martagon) - její světle purpurové květy připomínají turban. Večer a v noci vydávají těžkou vůni a lákají tak noční motýly. Protože jsou korunní lístky ohnuté zpět, chybí motýlům „přistávací plocha“, proto noční motýli sají nektar za třepotavého letu. Její poupata jsou často okousaná od srnčí zvěře. Dříve byla důležitá hlavně zlatavě zbarvená cibule, alchymisté ji v 16. století používali při výrobě zlata.

Mochna přímá

mochna přímá (Potentilla recta) dosahuje vyššího vzrůstu, její lodyhy jsou vzpřímené a dlouze odstále chlupaté. Roste vzácně na výslunných stráních teplejších území. Kalich je také odstále chlupatý, koruna žlutá, někdy citrónově až sírově žlutá, 1,7–2,7 cm v průměru.

Pipla osmahlá

(Nonea pulla) se u nás vyskytuje roztroušeně v teplých oblastech. Jedná se o vzácnější druh z čeledi brutnákovitých. V České republice dosahuje severní hranice výskytu. Celá rostlina je porostlá šedými chlupy. Její květy jsou tmavě hnědě purpurové. Kalichy se po odkvětu zvětšují. Roste na suchých loukách v nížinách na vápnitých půdách.

Rozrazil klasnatý

rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) - jeho lodyha je přímá a nevětvená. Drobné květy jsou v hustém koncovém hroznu. Roste v teplejších oblastech na výslunných stráních a mezích.

Černohlávek velkokvětý

je teplomilná trvalka upřednostňující sušší louky a meze na vápnitých podložích.

Zapalice žluťuchovitá

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) - tato jedovatá rostlina je druhem vlhčích listnatých lesů. Rozkvétá na jaře ještě před olistěním stromů. V Čechách vzácnější, na Moravě výskytem běžnější.